V příštím roce dojde ke zvýšení minimální měsíční mzdy na 16 200 Kč. Rozdíl mezi letoškem a rokem 2022 bude tedy 1 000 Kč. Zvýšení minimální mzdy zní samozřejmě dobře, avšak má to také své vedlejší dopady, které jsou ne pro každého důvodem k radosti. Pojďme se tedy podívat na to, koho a jak zvýšení ovlivní.
To, že zvýšení minimální mzdy ocení zaměstnanci, kteří pracují právě za minimální mzdu, je jasné. Jsou však i další skupiny lidí, kterým zvýšení může prospět.
Takzvané školkovné je sleva na dani, kterou může uplatnit jeden z rodičů za umístění dítěte v předškolním zařízení. Maximální sleva se rovná právě minimální mzdě. Její zvýšení tedy znamená větší slevu.
Výše osvobození u pravidelně vyplácených důchodů je také odvislá od minimální mzdy a zvýší se tak na 48 600 Kč za měsíc, tedy o 3 000 Kč.
V Česku roste v posledních letech výše minimální mzdy poměrně rychlým tempem. Zvýšení o 1000 Kč znamená pro zaměstnavatele 1 338 Kč k platu navíc. Je totiž třeba započítat i náklady na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnavatele.
Minimální záloha na zdravotní pojištění zaměstnance je počítána z minimální mzdy. Zaměstnavatel ze zákona odvádí 9 % z hrubé mzdy zaměstnance a zaměstnanec sám potom 4,5 %. Pokud však zaměstnanec pracuje na částečný úvazek a jeho hrubá mzda je nižší než 16 200 Kč, zvýšení minimální mzdy se negativně odrazí na výši pojistného, neboť dopočet do minimální zálohy na zdravotní pojištění, která bude pro rok 2022 činit 2 187 Kč, půjde na vrub zaměstnance.
Daňový bonus je zjednodušeně rozdíl mezi výši daně z příjmu a slevou na děti. Pokud je výše slevy na děti vyšší než výše vypočtené daně, stát tento rozdíl vyplatí. Rozhodné příjmy takového poplatníka musí být vyšší než šestinásobek minimální mzdy.
« zpět na přehled novinek
