Co se mění v zákoně o účetnictví od nového roku?

Od 1. ledna 2016 začne platit novela zákona o účetnictví. Pojďme si přiblížit to nejdůležitější, co novela přináší.

Účetní jednotky

Jak jste již určitě zaregistrovali, novela zákona přichází s úplnou novinkou a to s kategorizací účetních jednotek. Účetní jednotky se nově budou dělit do 4 skupin:

• mikro účetní jednotka - nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem nižší než 9 mil. Kč, čistý obrat nižší než 18 mil. Kč a méně než 10 zaměstnanců,
• malá účetní jednotka - nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem nižší než 100 mil. Kč, čistý obrat nižší než 200 mil. Kč a méně než 50 zaměstnanců,
• střední účetní jednotka - nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem nižší než 500 mil. Kč, čistý obrat nižší než 1 mld. Kč a méně než 250 zaměstnanců,
• velká účetní jednotka - překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty - aktiva celkem nižší než 500 mil. Kč, čistý obrat nižší než 1 mld. Kč a méně než 250 zaměstnanců.

Za velkou účetní jednotku se podle zákona považují i subjekty veřejného zájmu a další vybrané účetní jednotky (např. organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, …).

Subjekt veřejného zájmu je také novým pojmem a je v zákoně o účetnictví přesně definován v §1a. Stručně řečeno se jedná o účetní jednotku se sídlem v České republice, která je bankou, pojišťovnou nebo zajišťovnou, penzijní společností, zdravotní pojišťovnou nebo obchodní společností dle §19a odst. 1.

Proč toto rozdělení účetních jednotek vlastně vzniklo? Hlavním důvodem je přiblížení se evropským směrnicím a také snížení administrativní zátěže pro menší účetní jednotky. Každé kategorii účetních jednotek jsou zákonem vymezeny různé povinnosti týkající se například rozsahu vedení účetnictví, rozsahu účetní závěrky apod. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem:

• mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,
• mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu,
• nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu,
• nemusí ve výroční zprávě uvádět nefinanční informace (např. o předpokládaném vývoji společnosti),
• nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztrát (povinnost zveřejnění rozvahy nebo přehledu o majetku a závazcích a přílohy k účetní závěrce zůstává, pokud je účetní jednotka zapsaná do veřejných rejstříků),
• nepoužijí ocenění reálnou hodnotou (až na výjimky uvedené v §27 odst. 7) – týká se pouze mikro účetních jednotek.

Z výše uvedeného vyplývá, že novela zákona zavádí povinnosti pro obchodní společnosti, které jsou střední nebo velkou účetní jednotkou sestavovat přehled o peněžních tocích (cash-flow) a přehled o změnách vlastního kapitálu. Doposud bylo (kromě vybraných účetních jednotek) sestavování těchto výkazů dobrovolné.

Skupiny účetních jednotek

Další změnou v novele zákona, která navazuje na kategorizaci účetních jednotek je kategorizace účetních skupin. Ty se nově budou rozdělovat takto:

• malá skupina účetních jednotek - nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem 100 mil. Kč, čistý obrat 200 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
• střední skupina účetních jednotek - nepřekračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem 500 mil. Kč, čistý obrat 1 mld. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250,
• velká skupina účetních jednotek - překračuje alespoň 2 z těchto hraničních hodnot - aktiva celkem 500 mil. Kč, čistý obrat 1 mld. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Hlavním rozdílem mezi těmito skupinami je povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Malá skupina účetních jednotek tuto povinnost nemá.

Jednoduché účetnictví

Novela zákona o účetnictví znovu zavedla pojem jednoduché účetnictví, ve kterém se neúčtuje o výnosech a nákladech, ale o příjmech a výdajích a o majetku a závazcích. Jednoduché účetnictví budou moci vést jen některé účetní jednotky (např. spolky, církve, odborové organizace, honební společenstva), které současně splňují tyto podmínky:

• nejsou plátci DPH,
• příjmy za poslední účetní období do 3 mil. Kč,
• hodnota majetku do 1,5 mil. Kč.

Na fyzické osoby se úprava jednoduchého účetnictví nevztahuje. Ty stále mohou vést daňovou evidenci.

Další změny a novinky

Jak už to v novelách zákonů bývá, dochází ke změnám, úpravám či doplněním různých definic. Jako příklad můžeme uvést:

• úpravu formulace událostí po rozvahovém dni - rozlišují se dva typy těchto událostí:
  • události, které existovaly již k rozvahovému dni a které budou zohledněny v účetnictví běžného účetního období,
  • významné události, které nastaly až po rozvahovém dni a které budou uvedeny v příloze v účetní závěrce,
• změnu definice účelu účetní závěrky - účelem účetní závěrky je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování uživatelů, kteří tyto informace využívají.

Dále dochází ke změnám například u účetní metody vykazování a účtování změn stavu zásob vytvořených vlastní činností a aktivaci zásob a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, u účtování poskytnutých a přijatých darů a u vykazování zřizovacích výdajů u dlouhodobého nehmotného majetku.