Kompenzační bonusy se mohou zdát velkou pomocí pro podnikatele a v mnohých případech tomu tak opravdu může být. Fakt, že však byly mnohdy šity horkou jehlou a nezapadají do definic již existujících daňových zákonů, dokáže zamotat hlavu podnikatelům i jejich účetním.
Uplatnění slevy na manžela nebo manželku je mezi českými podnikateli oblíbený způsob, jak si snížit daň z příjmu. Za běžných podmínek lze tuto daňovou slevu využít, pokud roční příjem manžela či manželky nepřesáhne hranici 68 tisíc korun. V takovém případě si daný podnikatel může od vypočtené daně odečíst 24 840 korun a u držitelů průkazu ZTP/P se odečítaná částka vyšplhá dokonce až na dvojnásobek.
Nejčastěji této slevy v České republice využívají podnikatelé, jejichž partner je na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek. Dávky sociální podpory se totiž do hodnocených příjmů nepočítají, zatímco například nemocenská, mateřská nebo podpora v nezaměstnanosti jsou brány jako běžný příjem.
Letos vznikla poměrně nepřehledná situace z důvodu vyplácení různých kompenzačních bonusů v rámci koronavirové krize. Většina z nich je oproti očekávání podnikatelů považována za příjem, který se musí zohlednit. Příjmy z kompenzačního bonusu, ošetřovného pro OSVČ ani z programu Antivirus nejsou totiž uvedeny v zákoně o daních z příjmů mezi nezapočitatelnými příjmy a tudíž si mnozí podnikatelé nebudou moci slevu na manžela či manželku odečíst. Jednorázový příspěvek důchodcům či často zmiňované rouškovné však naopak v příjmu manželky či manžela nefigurují.
Fakt, že takzvaná spolupracující osoba čerpala některou ze zmíněných forem kompenzací, může zkomplikovat možnost převést na tuto osobu část příjmů a výdajů. Taková komplikace nastane tehdy, když převedené příjmy převýší výši vlastních příjmů spolupracující osoby. Je velmi důležité si na to dát pozor, protože v opačném případě by bylo nutné vyplacené kompenzace vrátit.
« zpět na přehled novinek
