Nejvýše stanovenou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) z okolních zemí má Česko. Podle studie poradenské společnosti Mazars by se nejnižší snížená sazba DPH dokonce od ostatních středoevropských zemí ještě víc vzdálila v případě, že Sněmovna schválí beze změny vládní konsolidační balíček. Je ale důležité při sledování zatížení spotřebitelů DPH sledovat nejen nastavení sazeb, ale i rozložení jednotlivých položek mezi nimi.
Legislativa Evropské unie dovoluje státům stanovit si kromě základní sazby DPH jednu až dvě snížené sazby. Česko aktuálně uplatňuje dvě snížené sazby, a to deset a patnáct procent. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí by měl obě snížené sazby sjednotit na dvanáct procent. Už v současnosti jsou snížené sazby DPH v Česku vyšší než v okolních zemích. Polsko využívá snížené sazby osm a pět procent, Slovensko deset a pět procent, Rakousko třináct a deset procent. Německo uplatňuje jednu sníženou sazbu DPH ve výši sedm procent. V Maďarsku jsou snížené sazby osmnáct a pět procent.
Při sloučení snížených sazeb DPH v Česku se změní také rozložení položek v základní a snížené sazbě. Zvýhodněné už by neměly být například kadeřnické služby, úklidové práce nebo točené pivo.
Základní sazba DPH je v Česku 21 procent, což je ve střední Evropě v průměru. Německo má sazbu devatenáct procent, Slovensko a Rakousko dvacet procent, Polsko dvacettři procent a Maďarsko dvacetsedm procent.
Povinnost odvádět DPH mají podnikatelé s ročním obratem nad dva miliony korun. Limit se od letošního roku zdvojnásobil. Výše obratu se posuzuje za jakýchkoli 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nikoli jen obrat z hlediska kalendářního roku. Daň z přidané hodnoty je pro stát výrazný daňový příjem, činí dokonce více než polovinu všech vybraných daní bez povinného pojistného. Za loňský rok plátci odvedli 536,2 miliardy korun. Za první pololetí letošního roku stát na DPH vybral 267,5 miliardy korun.
« zpět na přehled novinek
