Od příštího roku by daňovou soustavu České republiky měla doplnit nová, takzvaná digitální daň. Návrh zákona o dani z vybraných digitálních služeb schválila vláda a teď poputuje k projednání do poslanecké sněmovny. Koho se daň bude týkat a za co ji budou muset firmy odvádět? A kdo ji nakonec zaplatí? I to se dozvíte v našem článku.
O digitální dani se hovoří již delší dobu a původně se uvažovalo o jejím zavedení v rámci celé Evropské unie. Jednání ale uvázla na mrtvém bodě a tak se některé členské státy vydaly cestou vlastních zákonů. Jejím hlavním cílem je zdanit vysoké zisky největších nadnárodních internetových společností, jako jsou například Google nebo Facebook. Ty je zatím daní pouze v zemích, kde mají své sídlo.
Český návrh zavádí jednotnou digitální daň ve výši 7 procent na vybrané internetové služby poskytované v ČR. Tato hodnota je přitom zatím nejvyšší v celé Evropě. Daň už platí třeba v Itálii či ve Francii, kde je její výše 3 procenta, nebo v Rakousku, kde je pětiprocentní.
V rámci České republiky dopadne daň na poměrně úzký okruh firem. Budou ji podléhat společnosti s globálním obratem nad 750 milionů eur ročně, v přepočtu cca 19,1 miliard korun, které na území ČR dosáhnou za kalendářní rok obratu minimálně 50 milionů Kč za uskutečněné zdanitelné služby.
„Jedná se o vyrovnávací daň, která napravuje současnou nerovnováhu. Internetoví giganti u nás neplatí daně v míře, která by odpovídala jejich ziskům v naší zemi, což je nefér vůči ostatním firmám v České republice, které tu daně odvádějí,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Z toho vyplývá, že by se digitální daň primárně neměla týkat českých firem. Například Seznam, který je největším tuzemským konkurentem Googlu mezi vyhledávači, má globální tržby ve výši 4,5 miliardy korun. Na hranici nové daně se pak pohybuje česká společnost Avast, jejíž tržby loni dosáhly výše 18,5 miliardy korun.
Konkrétně se bude nová daň vztahovat na tři specifické oblasti digitálního byznysu. Jedná se umísťování cílené reklamy na digitální rozhraní, využití mnohostranného digitálního rozhraní a prodej dat o uživatelích. Český návrh tak vychází z modelu DST, který již dříve navrhovala Evropská komise.
Digitální dani přitom bude poskytování těchto služeb podléhat jedině za předpokladu, že u nich bude překročena u daného plátce minimální hranice pro jejich zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích je touto hranicí v obou případech obrat za danou službu na území ČR ve výši minimálně 5 milionů korun. Mnohostranného digitálního rozhraní se zase bude digitální daň týkat tehdy, pokud bude mít toto rozhraní více než 200 tisíc uživatelských účtů.
Společnosti, na které nová zátěž dopadne, budou danit pouze zisky za služby pocházející od českých uživatelů. Daň se bude platit v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zdaňovací období bude kalendářní rok.
Přestože ministerstvo financí tvrdí, že novou daní nezatíží konečné uživatele, společnosti mohou reagovat například zdražením reklamy. Do státního rozpočtu by měla přinést až 5 miliard korun ročně. Pokud zákon schválí sněmovna a podepíše prezident, měl by začít platit v polovině roku 2020.
« zpět na přehled novinek
