V srpnovém článku jsme vás informovali o blížícím se schvalování daně z mimořádných zisků. V úterý 18.10. návrh prošel dohodou lídrů koalice dokonce to vypadá, že by takzvaná „winndfall tax“ mohla platit již pro rok 2022 a ne 2023 až 2025, jak se původně navrhovalo.
Platnost daně z mimořádných zisků i pro letošní rok by mohla znamenat nejen problémy s retroaktivitou (zpětná účinnost právního předpisu), ale společnostem, kterých se daň týká, by mohla citelně zasáhnout do plánovaných rozpočtů pro příští rok, a tak by bylo férovější držet se původně navrhovaného období. Tento krok kritizují analytici i Hospodářská komora ČR. Vláda však již s výnosy daně počítá v rozpočtu na další rok, což naznačuje pravděpodobný výsledek dalšího rozhodovacího procesu.
Oznámení rozhodnutí ovlivnilo i pražskou burzu. Akcie daní potenciálně zasažených firem mířily dolů. Například akcie společnosti ČEZ se propadly téměř o 6 procent a Komerční banky o 3 procenta.
Místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) se však zmíněných problémů neobává a spoléhá se na to, že stejný postup zvolily i jiné země Evropské unie. Motivací vlády pro méně obvyklý postup může být právě významná injekce do vyčerpaného státního rozpočtu. Dle odhadů by daň měla v příštím roce přinést 85 miliard korun, v roce 2024 39 miliard korun a v roce 2025 dalších 25 miliard korun.
Daň z neočekávaných zisků se zaměřuje na sektory nebo společnosti, které zaznamenaly mimořádný zisk z důvodu neočekávaných přírodních či společenských událostí (přírodní katastrofa, pandemie, válka).
Peníze získané zdaněním by měly sloužit na pokrytí mimořádných výdajů stáu a pomoct řešit situaci s nárůstem cen energií.
Tři sektory zmíněné v návrhu:
