Osoby s měsíčními příjmy převyšující 119 916 korun jsou povinny odvádět solidární daň. Ta činí 7 % z částky převyšující limit. V některých případech musí solidární daň odvést také zaměstnanci s průměrným příjmem. Důvodem mohou být mimořádné prémie či odstupné. Poradíme, jak postupovat a získat vratku ze solidární daně.
Solidární daň ve výši 7 % se vztahuje na osoby, jejichž příjmy ze samostatné a závislé výdělečné činnosti za rok 2018 přesáhly limit 1 438 992 Kč. To znamená, že solidární daň se vztahuje na měsíční hrubé příjmy přesahující 119 916 Kč. Výměře solidární daně nepodléhají pasivní příjmy z prodeje či pronájmu nemovitostí a příjmy z kapitálového majetku.
Daňoví poplatníci, kterým rozhodné příjmy za rok 2018 přesáhnou limit 1 438 992 Kč, jsou povinni samostatně podat daňové přiznání a odvést solidární daň. V praxi ale vzniká problémová situace, kdy ojediněle měsíční hrubá mzda překročí limit 119 916 Kč.
Jedná se například o mimořádné příjmy v podobě prémií, firemních odměn, výplaty odstupného a dalších případů. Ačkoliv souhrnné roční příjmy nepřesáhnou 1 438 992 Kč, je daňový poplatník povinen za měsíc s mimořádným příjmem odvést solidární daň.
V těchto případech vzniká zaměstnancům nárok na vrácení solidární daně. Zaměstnanec musí nárok uplatnit u svého zaměstnavatele. Následně daňovou vratku obdrží ve výplatě po ročním zaúčtování. Vratka solidární daně má ale omezující podmínku. Zaměstnanec nesmí mít za rok 2018 zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu nebo z ostatních příjmů vyšší než 6 000 Kč.
Pro následující rok 2019 dojde k zvýšení limitů příjmů podléhající solidární dani. Ze současné hranice 1 438 992 Kč se zvýší limit na 1 569 552 Kč. Z příjmů podléhající solidární dani se neodvádí sociální pojištění, neboť maximální vyměřovací základ je totožný s limitem pro solidární daň. Zároveň se tyto příjmy nad stanoveným limitem nezapočítávají do starobního důchodu.
« zpět na přehled novinek
