Pokud by došlo ke zrušení superhrubé mzdy a implementaci daňových změn, které navrhuje ministerstvo financí, nezvýšila by se pro zaměstnance a OSVČ daňová zátěž. Vyplývá to z ekonomické studie, kterou pro think-tank IDEA vypracovali ekonomové Klára Kalíšková a Michal Šoltés.
Vládní programové prohlášení počítá se zrušením superhrubé mzdy. Její zrušení a následnou komplexní úpravu by řešila novela zákona o dani z příjmu. Úpravy týkající se zrušení superhrubé mzdy počítají se zvýšením daňové sazby daně z příjmů z 15 na 19 %. Daň by se proto nově určovala 19 % z hrubé mzdy.
Úpravy týkající se zrušení superhrubé mzdy dále počítají se zavedením druhé sazby progresivního zdanění. Nově by se na příjmy nad jeden a půl milionu korun uplatňovala 23% sazba. Tato druhá sazba progresivního zdanění by plně zastoupila solidární daň.
Pro OSVČ by daňová novela kromě navýšení 19% sazby daně z příjmu umožnila také odečet z daňového základu až 75 % uhrazeného pojistného. Tím by došlo k podstatnému snížení daňového základu.
Tyto plánové změny vytváří různorodý dopad na OSVČ. Podle ekonomické studie, by ze změn profitovali všichni živnostníci, neboť průměrná daňová sazba by klesla o 1,7 procentního bodu. Zjednodušeně stejný hrubý zisk by po zrušení superhrubé mzdy znamenal nižší daňový základ.
U zaměstnanců by pokles průměrné daňové sazby nebyl tak markantní. Studie ho odhaduje na snížení o 0,8 procentního bodu.
Studie dále uvádí, že zrušením superhrubé mzdy by průměrná ušetřená částka na daních z příjmů OSVČ a zaměstnanců přesáhla 4 000 Kč. To znamená přímou ztrátu pro veřejný rozpočet v odhadované výši 20 miliard korun ročně.
Zde je potřeba zmínit, že tyto úvahu jsou prozatím pouze v plánované rovině, neboť opatření na zrušení superhrubé mzdy bylo z letošního novelizačního balíku vyjmuto. Zda dojde k jeho zařazení v příštích letech, není prozatím zřejmé.
« zpět na přehled novinek
